Vodní toky

Obec Lužec nad Vltavou spadá do povodí Vltavy, na jejímž levém břehu se nachází. Kromě Vltavy je pro zdejší území významný i Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany, nazývaný též jako Vraňansko-Hořínský plavební kanál. Kromě již zmíněných se zde nacházejí tři bezejmenné vodní toky, které nemají stanovené záplavové území.

Vltava

• ČHP pramenné plochy: 1-06-01-001
• ČHP v úseku procházejícím obcí Lužec nad Vltavou: 1-12-02-095, 1-12-02-097
• ID (DIBAVOD): 113 900 000 100
• ID (CEVT): 10 100 001
• Délka toku: 430,2 km
• Správce toku: Povodí Vltavy, státní podnik
• Úsek toku procházející obcí Lužec nad Vltavou: ř. km 5,4 až 9,4  
• Plocha povodí: 28 090 km²
• Průměrný průtok: 151,0 m³.s^-1 (profil Vraňany)
• Recipient: Labe
• Pramen: Vzniká na Šumavě soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy.
• Významný vodní tok ve smyslu vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka. Vzniká na Šumavě soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 047,59 km² v České republice, zbytek v Německu a Rakousku). Mezi Šumavou a Prahou se na Vltavě nachází tzv. Vltavská kaskáda, což je soustava devíti vodních děl vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Jde o tyto přehrady: Lipno I (největší přehrada v ČR z hlediska plochy), Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík (největší přehrada v ČR z hlediska objemu vody), Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Charakteristické průtoky na Vltavě

Laterální plavební kanál Mělník–Vraňany

• ČHP: 1-12-03-002
• ID (DIBAVOD): 138 810 000 100
• ID (CEVT): 10 155 063
• Délka toku: 10,1 km
• Správce toku: Povodí Vltavy, státní podnik
• Úsek toku procházející obcí Lužec nad Vltavou: ř. km 4,2 až 8
• Plocha povodí: 17,29 km²
• Recipient: Labe
• Pramen: Kanál vychází z Vltavy v obci Vraňany.
• Významný vodní tok ve smyslu vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

Specifickým vodním tokem na území obce Lužec nad Vltavou je již zmíněný Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany (nazývaný též Vraňansko-Hořínský plavební kanál), což je průplav mezi Vraňany a Mělníkem. Jeho účelem je umožnit velkým říčním lodím plout po klidné hladině a vyhnout se nebezpečnému proudu v posledních peřejích na Vltavě před soutokem s Labem. Kanál je 10,1 km dlouhý. Stavěl se v letech 1902–1905 a skládá se z jezu, plavebního kanálu, povodňové uzavírky, plavebních komor a od roku 2006 i malé vodní elektrárny. Jez s elektrárnou je z pravého břehu dostupný z obce Dědibaby a z levého břehu z obce Vraňany. Povodňová uzavírka je umístěna ve Vraňanech, plavební komory jsou umístěny v Hoříně.

Na levém břehu nad jezem se odděluje uměle vybudovaný plavební kanál, který se vyhýbá všem úskalím říčního toku, je dlouhý přes 10 km a necelý kilometr před ústím do Labe jsou postaveny dvě plavební komory umístěné vedle sebe. Plavební komory překonávají průměrný spád 8,5 m. Součástí plavebního kanálu je povodňová uzavírka, která je umístěna cca 0,8 km pod osou jezu. Uzavírka se zavírá při zvýšených průtocích nad 450 m³/s, čímž ochraňuje níže položené objekty a přilehlá území před velkými vodami a zabraňuje povodňovým škodám na vlastním plavebním kanále a plavebních komorách. Původní průjezdná šířka uzavírky byla 12 m, nově vybudovaná uzavírka (vystavěná v letech 2005–2006) má průjezdnou šířku 20 m a její výška je dimenzována na hladinu stoleté vody (Q100).

Bezejmenné toky a přítoky na území obce Lužec nad Vltavou

V obci se nachází celkem tři bezejmenné vodní toky, které jsou detailněji popsány v tabulce níže.