Bleskové povodně

Interaktivní mapa všech míst, kde hrozí nebezpečí bleskové povodně mimo vodní tok, je dostupná v systému POVIS na tomto odkazu.

Dle zástupců obce Lužec nad Vltavou obec s bleskovými povodněmi žádnou zkušenost nemá. Na území obce se nicméně nachází tzv. kritický bod kritický bod přívalové povodně (ID 11 200 395), který je lokalizován v severní části obce u zástavby rodinných domů kolem ulice Podřipská. Do předmětného kritického bodu se soustřeďuje odtok srážek z rozsáhlého území stoupajícího severozápadním směrem k obci Spomyšl. Plocha povodí kritického bodu činí 431,98 ha, podíl orné půdy představuje 65,623 % a průměrný sklon dosahuje 3,769 %.

V rámci dalších šetření nebyly nalezeny další lokality ohrožené bleskovou povodní z přívalových srážek, kdy voda stéká po povrchu a ohrožuje zástavbu mimo vlastní koryta toků, a to nejen samotnou vodou, ale zejména splachem ornice ze zemědělské půdy. Tyto lokality bývají vytipovány s ohledem na sklonitost, podíl orné půdy, vegetační pokryv a další faktory. Nízký počet vytipovaných lokalit je dán především nízkým sklonem svahů na území obce. Rovněž byla zohledněna místa uvedena v rámci povodňových plánů vyšších správních celků, ale ani ta se na území Lužce nad Vltavou nenacházejí. Ani přes zohlednění výše uvedených faktorů však nelze bleskovou povodeň v obci v místech mimo kritický bod zcela vyloučit.

Co je blesková povodeň?

Blesková povodeň či také povodeň z přívalových srážek vzniká nejčastěji následkem rychlého povrchového odtoku způsobeného intenzivními přívalovými srážkami. Projevuje se rychlým vzestupem hladiny vody a následně i jejím velmi rychlým poklesem. Vedle intenzity srážek zde sehrává velmi důležitou úlohu schopnost půdního povrchu vsakovat srážkovou vodu. Tuto schopnost ovlivňují především morfologické charakteristiky daného území, zejména sklonitost svahů, a to, k čemu a jakým způsobem je území využíváno. Jistý vliv má i nasycenost půdy vodou, nicméně blesková povodeň může vznikat i v období sucha. Možnosti předpovídání přívalových povodní jsou velmi silně omezeny, a to vzhledem k prudké dynamice vývoje konvekční oblačnosti, ze které vypadávají přívalové srážky. Objevují se zejména v letních měsících. Považují se za výrazné ohrožení obcí povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.

Velkým problémem, který se s tímto typem povodní pojí, je půdní eroze. Především v zemědělských oblastech pak dochází k odnosu podstatného množství úrodné půdy z polí. Bleskové povodně lze v různém měřítku pravidelně pozorovat i v městských vybetonovaných a zastavěných oblastech, kde k nim dochází, jelikož se voda nemá kam vsakovat. Existují jistá preventivní opatření, která mohou tento typ povodně zmírnit a nepochybně je vhodné tuto skutečnost zohledňovat například při rekonstrukci ulic či provádění změn v územním plánu. Důležité je, aby nezůstávala odkrytá půda, pole měla spíše menší rozlohu a byla protkána tzv. remízky, které vodu dokážou lépe zadržet a zároveň zabraňují erozi. V případě zastavěných území by se mělo zachovat co největší množství ploch, které nebudou vybetonované či vyasfaltované a dokážou vsáknout vodu. Řešením můžou být například rozsáhlé ostrůvky vhodně zvolené zeleně či volba jiného povrchu chodníků, parkovišť či cest. Další cestou řešení tohoto problémů může být dešťová kanalizace.